Z močálu plovárna, z plovárny léčebné lázně. Historie léčebných lázní, které patří k nejstarším v Maďarsku, od zatlučení prvního dřevěného kůlu až do přelomu tisíciletí…

Historie Hévízských jezerních lázní ve zkratce
Hévízské léčebné lázně v letech 1795–1905

První lázně sestávající ze dvou budov na obdélníkovém půdorysu nechal na jezeře postavit majitel panství hrabě György Festetics I. v roce 1795. Věhlas zdejších léčivých vod s blahodárnými účinky se v roce 1801 rozšířil až do Vídně. Zpráva z roku 1818 se již zmiňuje o bílých leknínech na hladině jezera, které byly v roce 1898 doplněny o další indické druhy. V roce 1858 se započalo se zalesňováním okolí, modernizací lázeňských budov a stavbou penzionů na břehu jezera. Uprostřed jezera byly vybudovány mužské a ženské zrcadlové lázně (lázně obklopené kabinami), mnozí však využívali ke koupání tehdy ještě mnohem širší odtokový kanál.

Lázně Hévíz do konce 20. let 20. století

Nájemce zdejších lázní Vencel Reischl od roku 1905 usiloval o to, aby se Hévíz stal mezinárodním lázeňským střediskem. Původní lázeňskou budovu nahradil budovou s kupolí a zasloužil se také o výstavbu několika moderních hotelů, restaurací a „Kulturního salonu“, který je nepostradatelnou součástí každých lázní. V roce 1907 byl starý dřevěný most nahrazen novým krytým mostem a vznikl charakteristický hlavní vchod se dvěma věžemi. Ve stejném roce bylo postaveno Hévízské sanatorium a Léčebný hotel. V roce 1911 byl městu udělen titul „osada lázeňského typu“. Díky iniciativě Vencela Reischla v té době již v Hévízu působili renomovaní lázeňští lékaři, kteří díky úspěšnému experimentování postupně vyvinuli tradiční metody hévízské léčby.

Lázně Hévíz ve 30. letech

Po roce 1926 následovalo další období rozvoje. Postavena byla charakteristická Lázeňská budova na břehu jezera a v roce 1932 dostala hlavní budova prosklenou střechu, takže byla zcela krytá. V roce 1930 už v obci stálo 7 hotelů, 11 hostinců a 40 vil, zatímco pestrý kulturní život lákal téměř 16 tisíc návštěvníků ročně. V těchto šťastných letech míru byl zdejším primářem Dr. Vilmos Schulhof, který se svou prací zasloužil o rozvoj lázeňské léčby v Hévízu a dnes je po něm pojmenována promenáda vedoucí k Jezerním lázním.

Hévízské stavby před rokem 1945

Současně s první lázeňskou budovou z roku 1795 byl vybudován i lékařský dům, přezdívaný „dům pouštění žilou“. Zatímco v první polovině 19. století tvořily okolí jezera pouze rákosové mokřady, od 50. let 19. století se zde plánovaně budovaly čím dál krásnější hotely a penziony. V roce 1870 už stály domy číslo I–VII, avšak pouze dům číslo VII byl dvoupatrový. Postavena byla také římskokatolická kaple (později zbořena) a na počátku 20. století hotely, budovy bazaru nebo „Kulturní salon“, ve kterém se pořádaly koncerty a plesy. 2. světová válka však rozvoj ukončila a většina budov byla přeměněna na vojenské nemocnice.

Lázně Hévíz v 50. a 60. letech

V roce 1948 byly Jezerní lázně se všemi pobočnými budovami a parkem, jež byly až do té doby majetkem rodu Festeticsů, znárodněny a započalo období státem řízené rekreace. V roce 1952 byla založena Státní lázeňská nemocnice v Hévízu a ještě v tomtéž roce byl Hévíz vyhlášen lázněmi národního významu. V roce 1968 byla dokončena tehdy nejmodernější krytá lázeňská budova v zemi, která byla plně vybavena balneoterapeutickými přístroji. V tomto období byl primářem hévízské nemocnice mezinárodně proslulý revmatolog Dr. Károly Moll, který je zároveň vynálezcem metody zátěžové lázně.

Lázně Hévíz v 70. a 80. letech

V 70. letech 20. století turistický ruch (i díky návštěvníkům ze západní Evropy) natolik vzrostl, že bylo nutné vybudovat další kvalitní hotely a přestavět budovy Jezerních lázní. Dřívější budovy s kupolí byly od roku 1977 postupně nahrazeny budovami s věžemi s krytinou z modřínu. Kompletní rekonstrukce byla dokončena v roce 1985, hosté se však z nových zařízení netěšili dlouho, protože byla dne 3. března 1986 zcela zničena požárem. Nové budovy byly nakonec dokončeny v roce 1989.

Investice a rozvoj v novém tisíciletí

Budovy Jezerních lázní se i po velké rekonstrukci v roce 1989 dočkaly několika renovací a rozšíření. Nejprve byly zakryty dva centrální bazény, jež byly až do té doby otevřené, čímž se centrální budova stala zcela odolnou vůči povětrnostním vlivům. V roce 2010 byl otevřen Lázeňský dům Festetics, který byl postaven u vchodu z ulice Endre Adyho a rozšířil nabídku služeb Jezerních lázní o wellness služby. Na břehu poblíž letního vstupu bylo dokončeno dětské hřiště a dětské bazény a vedle jedné z teras na opalování na jezeře byl vybudován veřejně přístupný bahenní bazén. Investice probíhají i nadále, nedávno byla například v budově otevřena Laboratoř analýzy pohybu Kinesio.

Lázně Hévíz jsou vlastně snem jednoho sládka.

Poté, co Vencel Reischl mladší (1839? – 12. srpna 1923) v raném věku osiřel, vzal si ho k sobě jeho strýc Vencel Reischl starší, sládek původem z Čech a majitel pivovaru Reischl v Keszthelyi.
Chlapec se vyučil sládkem v Českých Budějovicích. K dalšímu učení byl poslán do Štýrského Hradce, odkud se v roce 1862 vrátil domů do Keszthelye. V roce 1865 jeho strýc koupil od hraběte Taszilóa Festeticse pivovar, jehož samostatným řízením pověřil právě Vencela mladšího. Pivovar pod jeho vedením natolik prosperoval, že se stal Vencel Reischl mladší v roce 1910 druhým nejbohatším občanem Keszthelye hned po zmíněném hraběti Festeticsovi.

V roce 1905 si majitel pivovaru pronajal od Festeticsů na dobu 35 let lázně Hévíz a ihned se pustil do velkých investic. Jeho cílem bylo pozvednout lázně mezi nejslavnější lázeňská střediska v Evropě. V prví fázi nechal zasypat část bažinatých území, ze kterých se měly stát stavební pozemky. Pod jeho vedením byly některé starší budovy na břehu jezera zbourány, zatímco ty, které byly v lepším stavu, byly přestavěny na moderní několikapodlažní vily. V roce 1906 byly postaveny domy Rákóczi a György a v roce 1907 dům Ference Deáka. V roce 1908 byl dokončen dům Lászlóa Csánye a budovy obchodního bazaru. O rok později se otevřel také Kulturní salon, ve kterém se pořádaly koncerty a plesy. V roce 1910 byl dokončen dům József a v roce 1912 vila Ella. V severní části města vzniklo moderní sanatorium a bylo dokončeno několik nových hotelů a budov služeb. Od roku 1906 probíhaly neustále další investice, v rámci nichž se začalo také s modernizací a rozšířením budov lázní.

Vedle dřívějších zrcadlových lázní byly postaveny další budovy stojící rovněž na dřevěných pilotech a zakončené kupolí. Dřívější jednoduchá dřevěná lávka byla v roce 1907 nahrazena dřevěným krytým mostem, který byl postaven o kousek dál. Vznikl také emblematický hlavní vchod se dvěma věžemi, před nímž nechal kníže Festetics umístit postavy andělů, cherubínů.

Již v roce 1906 působil v Hévízu během letní sezóny lázeňský lékař Dr. Vilmos Schulhof, jenž svými metodami, vědomostmi a mezinárodně uznávanými studiemi a publikacemi významně přispěl k popularizaci úspěchů hévízské lázeňské léčby. V Hévízu pracoval až do roku 1944, kdy byl i s manželkou deportován do Osvětimi.

Dr. Károly Moll přišel do Hévízu v roce 1920 a v roce 1932 se stal vedoucím lékařem lázní. Odbornost zdejších lékařů se těšila mezinárodnímu uznání. Ústavy, které využívaly jimi vyvinuté metody, nově zaváděné léčebné postupy a výzkumy vycházející z praktických zkušeností šířily věhlas lázní Hévíz doma i v zahraničí.

Stavební práce byly provázeny rozsáhlým dobovým „marketingem“. Krásu a vybavenost lázní propagovaly barevné plakáty. Vycházely maďarské i německé publikace propagující moderní lázně a jejich blahodárnou léčivou vodu i pestrý kulturní život. I díky úsilí Vencela Reischla získal Hévíz titul osada lázeňského charakteru a v roce 1914 dorazila do Hévízu na léčebnou kúru slonice Nelly z budapešťské zoologické zahrady, což Hévízu zajistilo velkou pozornost v tehdejším tisku.

V době první světové války byly sice investice přerušeny, ale lázeňský život pokračoval relativně nerušeně. Po válce se dokonce Hévíz ocitl svým způsobem v ještě příznivější situaci, neboť celá řada renomovaných uherských lázní se nacházela v odtrženým částech země a Hévíz byl takřka jediným významným lázeňským střediskem, které zůstalo v Maďarsku. To je také důvod, proč zde i po roce 1920 došlo k významným investicím, například k výstavbě dalších vil, penzionů, kina, pošty nebo silniční sítě.

V roce 1927 byla pod vedením dětí Vencela Reischla postavena patrová budova koupaliště na severním břehu jezera a další lázně, ke kterým vedl most.

Vencel Reischl mladší měl celkem osm dětí a zemřel v roce 1923 ve věku 83 let, přičemž své rodině zanechal velké jmění a příjmy plynoucí z léčebných lázní, které měl pronajaty a které se v té době těšily již mezinárodnímu věhlasu.
V roce 1932 dostala ústřední budova na jezeře prosklenou střechu umístěnou na posuvné železné konstrukci, takže mohla být za pěkného počasí otevřená a za deště zavřená. V té době již stálo v okolí 7 hotelů, 12 restaurací a 40 vil a ročně do Hévízu přijíždělo na 16 tisíc návštěvníků.
Rodina Reischlova patřila v první polovině 20. století k nejvlivnějším rodinám v Keszthelyi a okolí a těšila se velké úctě, neboť svou veřejnou angažovaností napomohla rozkvětu celého regionu. Je smutnou skutečností, že v důsledku protižidovských zákonů nejenže její členové nemohli ve 40. letech zastávat žádné veřejné funkce, ale neměli dokonce ani volební právo. Několik členů rodiny později kvůli svému židovskému původu emigrovalo a jejich pivovar v Keszthelyi, stejně jako hotel Hungária byly v roce 1948 znárodněny.

A co se stalo s lázněmi?

Nájemní smlouva na dobu 35 let vypršela v roce 1940. Lázně se spolu s hotely a sanatoriem dostaly opět do rukou Festeticsů, kteří plánovali další investice. Kníže však v roce 1941 ve věku 59 let náhle zemřel. Dědicem monopolu se stal jeho teprve 9měsíční syn, takže se o majetek starala jeho matka, hraběnka Mária Haugwitzová. V prvních letech války probíhal lázeňský život v Hévízu relativně klidně, od roku 1943 však byly téměř všechny hotely přeměněny na vojenské nemocnice. 25. dubna 1945 Národní výbor v Hévízu rozhodl, že lázně Hévíz spolu s jezerem a všemi okolními stavbami a parky, které jsou majetkem nezletilého knížete Györgye (IV.) Festeticse, pobývajícího v zahraničí, přecházejí do majetku obce. O vlastnictví jezerních lázní rodina bojovala marně. V březnu 1948 byly všechny nemovitosti znárodněny.

DR. KÁROLY MOLL /1889, Simaság – 1982, Hévíz /

Lékařský diplom získal v roce 1913 a od roku 1920 působil v Hévízu, byl však také členem několika odborných organizací celostátního významu a v roce 1927 založil v budapešťské nemocnici Maďarských státních drah první revmatologické oddělení. V roce 1932 byl v Hévízu jmenován vedoucím lázeňským lékařem a roku 1952 se stal také primářem a vedoucím oddělení tehdy již Státní lázeňské nemocnice. Až do svého odchodu do penze v roce 1968 zde vykonával rovněž funkci náměstka ředitele. Ne náhodou mu bylo uděleno čestné občanství města Hévíz. Jeho práce, výzkumná činnost a odborné úspěchy významně přispěly k uznání hévízské léčby doma i v zahraničí. S jeho jménem se pojí kromě vynálezu metody zátěžové lázně také zmapování proudů v Hévízském jezeře. Vydal přes 50 článků v odborných časopisech. Důstojnou odbornou partnerkou v jeho práci mu byla jeho manželka, Dr. Ilona Hoffmann (1908–2008), která byla první revmatoložkou ve zdejších lázních.
Dr. Károlye Molla v Hévízu připomíná socha a pamětní místnost ve zdejší nemocnici, zařízená vlastními lékařskými nástroji a předměty tohoto renomovaného lázeňského lékaře. V Hévízu dnes působí i jeho dcera, Dr. Veronika Moll, která je rovněž revmatoložkou.

DR. VILMOS SCHULHOF a DR. ÖDÖN SCHULHOF /1874, Budapešť – 1944, Osvětim a 1896, Budapešť – 1978, Budapešť/

Vilmos Schulhof, jehož jméno nese promenáda před nemocnicí, absolvoval medicínu v Budapešti a poté vykonával lékařskou praxi v Berlíně. Nejprve pracoval v budapešťských lázních svatého Lukáše a v roce 1905 se dostal do Hévízu, kde působil až do roku 1944 jako lázeňský lékař a posléze jako primář sanatoria. Jeho práce měla mimořádný význam pro zviditelnění Hévízu jako lázeňského střediska. Velmi se zasloužil o rozvoj lékařských metod, o čemž svědčí například založení Zanderova ústavu v roce 1911, který byl do té doby pouze v Karlových Varech. Podstatou Zanderovy metody je využití strojů, které pomáhají při léčebné gymnastice; například pacientům, kteří mají potíže s pohybem, pomáhají při fyzioterapii rozhýbat části těla speciální přístroje. Zavedením těchto metod udělal velký krok k tomu, aby pomohl k uzdravení i pacientům s velmi omezenou pohyblivostí. V roce 1927 vydal německojazyčnou publikaci, ve které podrobně přiblížil hévízské léčebné faktory a v roce 1937 vyšla jeho kniha s názvem Hévízgyógyfürdő (Hévízské léčebné lázně), ve které shrnul své zkušenosti lázeňského lékaře z několika desetiletí. Jeho krédem bylo, že „zkušenost je nadřazena vědomostem“. Ani jeho věhlas a odborná erudice jej samotného ani jeho ženu bohužel neuchránily před deportací z ghetta v Keszthelyi do Osvětimi v roce 1944. V jeho práci pokračoval jeho o 22 let mladší nevlastní bratr Ödön Schulhof (1896–1978), který se v době deportací naštěstí nenacházel ve městě. Jako revmatolog a fyzioterapeutický odborný lékař se zabýval především diagnostickými vyšetřeními. I on se však věnoval výzkumné činnosti, když zkoumal například účinky hydrostatického tlaku vody nebo biologické účinky bahenních zábalů při procedurách. Světový věhlas mu zajistilo využívání rentgenových snímků kostí v rámci terapie. V Hévízu působil až do roku 1948, o rok později se přestěhoval zpět do Budapešti, kde se stal ředitelem Státního výzkumného ústavu balneologie. Pod jeho vedením vyrostly celé generace revmatologů, neboť vedle pedagogické činnosti je také autorem první maďarské učebnice revmatologie. V době působení Ödöna Schulhofa bylo v Hévízu zavedeno rentgenové vyšetření a elektroléčebné procedury.

Poté, co nechal hrabě György Festetics postavit v Hévízu v roce 1795 první lázeňský dům, staly se lázně rychle proslulé doma i v zahraničí. Koncem 19. a začátkem 20. století přijíždělo do Hévízu za odpočinkem a zotavením čím dál více známých osobností.
Hévízské lázeňské kúry se účastnila nebo lázně navštívila celá řada slavných maďarských spisovatelů a básníků jako Mihály Csokonai Vitéz, Sándor Kisfaludy, Dániel Berzsenyi, Károly Eötvös, Pál Gyulai, Attila József, Áron Tamási, Gyula Illyés, Lőrinc Szabó nebo Zsigmond Móricz.
Stejně tak Hévíz navštěvovali mnozí umělci, například Mari Jászai, Sári Sebők, Erzsi Sándor, Ferenc Székelyhidi, Karola Szalai, Endre Nagy či Gyula Saphir.

Zavítalo sem rovněž několik členů královské rodiny. Na seznamu návštěvníků najdeme například jméno dědice trůnu Františka Ferdinanda d’Este, který byl hostem knížete Taszilóa Festeticse. Hévíz navštívil také arcivévoda Josef s manželkou, arcivévodkyní Augustou.
Do Hévízu pravidelně jezdili také badatelé, vědci a politici, jako například József Eötvös, Ferenc Pulszky, Kálmán Széll, Kálmán Kittenberger, Béla Lengyel nebo Dr. Gyula Weszelszky.

V Hévízu pobýval i slavný estonský spisovatel Eduard Vilde.

K nechvalně proslulým hostům 2. poloviny 20. století patřili tehdejší političtí představitelé: V 70. a 80. letech se v Hévízu rekreovala celá řada prominentních politiků z domova i ze zahraničí. Samozřejmě za naprostého utajení, takže dodnes existují hosté, jejichž jména zůstávají záhadou. Jisti si naopak můžeme být tím, že Hévíz navštívil například Fred Sinowatz (1982), který se stal v roce 1983 rakouským kancléřem. V 80. letech navštívilo Hévíz hned několikrát vedení východoněmecké tajné služby Stasi. Delegaci obvykle tvořilo 20–25 mužů a dvě dámy jako doprovod a zpravidla mezi nimi byl i samotný šéf Stasi Markus Wolf, přezdívaný „muž bez tváře“. V září 1984 se v Hévízu neubytoval nikdo jiný než sám venezuelský rodák „Carlos“, známý spíše jako „Šakal“, nejobávanější terorista v dobách studené války, po kterém pátral Interpol. Šakal však tehdy nebyl v Maďarsku a dokonce ani v Hévízu poprvé, už v první polovině 80. let se tu několikrát setkal se šéfem Stasi. Tito hosté byli samozřejmě ubytováni v sanatoriu ministerstva vnitra, které bylo hlídáno i armádou.
Ke známým hostům patřil například jihoafrický kardiochirurg profesor Christian Barnard, jenž v roce 1967 provedl první transplantaci srdce. V červnu 1993 byl v jedné z budov hotelu Hunguest Hotels ubytován 14. tibetský dalajláma Tändzin Gjamccho, který se zúčastnil odhalení Stúpy míru v Zalaszántó.

V roce 1970 a 1972 pobýval v Hévízu János Kádár. O jeho návštěvách však lidé věděli jen podle toho, že budova sanatoria ministerstva vnitra v Kossuthově ulici byla pod neustálým dohledem policie. V Hévízu se zotavoval také známý op-artový umělec Vicotr Vasarely a několikrát i kosmonaut Bertalan Farkas. Hudební skladatel György Ránki, nositel Kossuthovy ceny, při svém pobytu v Hévízu zkomponoval skladbu Kain a Ábel.

Nejslavnější sloní host, Nelly

V roce 1913 věnoval ředitel cirkusu Mátyás Beketow budapešťské zoologické zahradě mladou slonici, o níž usoudil, že kvůli bolavým nohám nebude vhodná pro cirkusovou kariéru. Dr. Emil Raitsits, zvěrolékař zoologické zahrady, slonici jménem Nelly důkladně vyšetřil a diagnostikoval jí počínají revmatismus. Vedení zoologické zahrady se rozhodlo pomoci Nelly s revmatismem lázeňskou léčbou, a tak se k velké radosti obyvatel Hévízu několik měsíců léčila ve zdejších Jezerních lázních.

otevírací doba

Centrální budova lázní na Termálním jezeře Hévíz
(budova „A“ a terasa „B“ = centrální krytá část a velká terasa)
bude z technických důvodů od 18. března 2025 dočasně uzavřena.

Vchody do jezerových lázní a ostatní budovy zůstávají i nadále otevřené jako obvykle.
Koupání v léčivém jezeře je nadále možné bez omezení a všechny související lázeňské zařízení jsou přístupné.

Děkujeme za pochopení!
Kontakty – informační pult jezerových lázní:
Mobil: +36 30 959 1002
E-mail: spaheviz@spaheviz.hu

Právo na změnu otevírací doby a ceníku vyhrazeno.

Jezerní lázně Hévíz, telefon:

+36 30 959 1002

ceník

Platí od 01.04. 2025 do odvolání.

Platnost předplatného:
předplatné na 10 hodin: platí v den zakoupení a dalších 10 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
předplatné na 20 hodin: platí v den zakoupení a dalších 20 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
* Dovolujeme si vás upozornit, že návštěvnická vstupenka neopravňuje ke koupání. V případě překročení doby pobytu se záloha ve výši 2000 HUF nevrací. Děkujeme za pochopení!
** Zálohu lze platit pouze v hotovosti.

Obecná informace

• Hloubka termálního jezera je 2–38 m.
• Bezplatné použití šatny (v ceně vstupného).
• V rámci vstupenky opravňující k použití wellness bezplatně zajišťujeme 1 saunovou osušku.
• Služeb wellness sekce mohou využívat pouze osoby starší 12 let!
• Děti do 6 let mají vstup zdarma.
• Záloha se vrací pouze do 72 hodin od uplynutí platnosti.
• Denní vstupenky platí pouze v daný den.
• Všechny vstupenky platí pro jeden vstup denně, kromě předplatného!
• Cena zakoupených vstupenek se nevrací!
• Právo na změnu cen a otevírací doby vyhrazeno.
• Bankomat je k dispozici během otevírací doby ve vstupní budově Schulhof.

ŘÍMSKÉ VYKOPÁVKY

Jak dokazují archeologické nálezy, Hévíz a jeho okolí byly hustě osídleny již v dobách starověkého Říma. V roce 1931 byly objeveny pozůstatky římské vily z dob raného císařství, která byla obývána téměř čtyři století, od první poloviny 1. století až do počátku 5. století.
Jedním z nejvýznamnějších nálezů v oblasti Balatonu je kamenná stavba z doby raného císařství, pravděpodobně obytná budova venkovské usedlosti (villa urbana), odkrytá v městské části Egregy. Vila o rozloze téměř tisíc metrů čtvereční, postavená kolem roku 100 n. l., měla verandu se sloupovím nebo bazén s teplou, vlažnou a studenou vodou a dochovala se až do počátku 5. století. Odkrytá a dnes prezentovaná budova, jež byla součástí usedlosti sestávající z několika staveb nebo osady, byla během dlouhého období užívání několikrát přestavěna. První „obnova“ ruin proběhla v roce 2003. Záměrem této obnovy bylo představit čtyři stavební období odkrytá při vykopávkách. Odkryté části však začaly brzy chátrat a pozůstatky byly v čím dál horším stavu, což si vyžádalo jejch další obnovu, která byla provedena v roce 2011.

Západně od obytné budovy byly nalezeny pozůstatky hospodářských budov, které mohly tvořit stavební komplex navazující na dříve odkryté ruiny. Tyto pozůstatky svědčí o tom, že Římané své vily a stavby mistrně začleňovali do panonské krajiny. Vila v dnešní městské části Egregy, stejně jako nálezy na jiných místech Hévízu, kámen z Jupiterova oltáře nalezený poblíž jezera nebo mince z období raného císařství, nalezené v jezeře potápěči, dokazují, že na usazení Římanů právě v této oblasti mohlo mít podíl i „zázračné jezero“ s léčivou vodou.

Podle nejstarší zde nalezené mince, ražené císařem Tiberiem, byl trámový dům o rozměrech 10x10 metrů, pod jehož základovými trámy byly umístěny ploché kameny, postaven v první polovině 1. století. Dřevěné uhlí nalezené na kamenech naznačuje, že dům pravděpodobně koncem 1. století vyhořel.

Na přelomu 1. a 2. století byla na jeho místě postavena velká kamenná budova o délce 45 metrů a šířce téměř 23 metrů, jejíž půdorys tak činil více než 1000 metrů čtverečních. V budově s portikem (zápražím se sloupovím) na východní straně se nacházely lázně s teplou, vlažnou a studenou vodou. Není však jisté, zda se jednalo o obytnou budovu (villa urbana), protože nebyly nalezeny žádné stopy ústředního topení.

Ke konci 2. století byla budova pravděpodobně zničena, ovšem již ve 3. století byla s jiným vnitřním uspořádáním znovu postavena a byla v ní vybudována také Mithrova svatyně. Základní kámen jejího oltáře byl nalezen při vykopávkách. Svatyně a celá budova byly zničeny ve 4. století, brzy však byly obnoveny. Na počátku 5. století však definitivně zanikly. Funkce komplexu v tomto období je nejistá, nejspíše však sloužil k hospodářské činnosti.

Flavius a jeho chůva

Socha představuje malého Flavia Theodosia, posledního císaře Římské říše, jenž vládl v letech 379–395, a jeho chůvu. Jedná se o dílo Ference Farkase z roku 2015. Sousoší připomíná starořímskou legendu o vzniku jezera Hévíz, podle níž Flavius trpěl obrnou. Jeho křesťanská chůva ho chtěla za každou cenu vyléčit, a tak se každý den modlila k Panně Marii. Panna Marie její modlitby vyslyšela a nechala ze země vytrysknout pramen léčivé vody, která Flavia uzdravila. Později se tak mohl stát císařem Římské říše a pramen léčivé vody napájí jezero Hévíz dodnes.

Suchý Kneippův chodník

Osvěžení pro tělo i duši nabízí unaveným turistům v Zahradě římských vykopávek suchý Kneippův chodník, jehož trasa naznačuje dosud neodkryté, pod zemí se skrývající zdi. Trasa stezky se zcela shoduje s obrysy pozůstatků budovy, která tvořila součást vily z dob starého Říma. Chůze naboso po oblázcích různé velikosti, kamenné drti, dřevěném povrchu a dřevní štěpce nabízí přirozenou masáž, která velmi příznivě působí na krevní oběh nohou a posiluje cévní stěny. Masáží reflexních zón dokáže stimulovat všechny orgány, díky čemuž nás osvěží a povzbudí.

Socha psa aneb plastika Brána domova

Sochařský soubor tvoří dveře typického římského obydlí a motiv psa. Dveře jsou tvořeny geometrickými prvky a jsou průhledné a pootevřené, což symbolicky naznačuje spojení přítomnosti a minulosti. Pes, který sedí ve dveřích, německá doga – plemeno, které bylo známo již starým Římanům – je důstojný a ušlechtilý, ztělesňuje římskou vznešenost a odráží nezvané vetřelce. V Pompejích bylo objeveno hned několik podlahových mozaik, umístěných poblíž vchodu, které zobrazovaly strážce domu v různých situacích. Na některých mozaikách lze číst i nápis „cave canem“ neboli „pozor na psa“, který měl stejnou funkci jako dnešní výstražné tabulky. Dveře jsou zhotoveny z vápence, zatímco postava psa je žulová.

Socha srny

Předlohou sochy je bronzová figurky o velikosti zhruba 2 cm, pocházející ze 4. století, která byla objevena při vykopávkách nedaleko Hévízu. O funkci a poslání původní figurky mají odborníci několik možných teorií, mohlo se jednat o dětskou hračku nebo totemové zvíře. Asi nejpravděpodobnější teorií je, že zdobila pozdně římskou hrobku. Autorem plastiky je sochař Ferenc Farkas.
Hrob římského vojáka, známý také jako pozdně římská cihlová hrobka

Hrobka byla postavena z cihel a nepáleného vápna. Byla nalezena ve zcela neporušené podobě při vykopávkách v roce 1925. Na dvoře jednoho z domů ve čtvrti Egregy byla při kopání objevena také pec na pálení cihel. Hrob pochází z doby římského císaře Konstantina II. Uvnitř hrobu byla nalezena bronzová přezka na opasek, šatní spona, železný nůž, mince z doby císařství a samozřejmě kostra římského vojáka. Nálezy byly uloženy v Balatonském muzeu v Keszthelyi, zatímco kostra byla ponechána na místě. Na cestě vedoucí ke kostelu z doby Arpádovců bylo také v hliněné nádobě nalezeno 276 římských mincí ze 4. století.

Muzeum Egregy

Bývalá truhlářská dílna byla v roce 2015 zrekonstruována a přeměněna na muzeum. V letech 2015–2020 zde byla umístěna stálá expozice na ploše 282 m² s názvem „Hévízská tisíciletí“.

Pěší stezka „Věky a vína“

Tematická pěší stezka v městské části Egregy, která pomocí informačních tabulí přibližuje historii vinařství a oblasti Panonie od římského osídlení po středověk. Římané s sebou do Panonie, a tedy i do okolí Balatonu přinesli umění pěstování vinné révy, jak dokládá mimo jiné nápis „Da Bibere“ (dej mi napít) na jedné ze zde nalezených keramických nádob. Díky zkušenostem Římanů a příznivým přírodním podmínkám bylo pěstování révy úspěšné. Půda v Egregyi je středně tvrdá, písčitá a mírně kamenitá. Tato „teplá“, někdy až „ohnivá“ půda v kombinaci s příznivým klimatem umožnila produkci vín vynikající kvality. Není náhoda, že maďarské obyvatelstvo, které zde žilo v době Arpádovců, i němečtí osadníci, kteří se zde usadili po období turecké nadvlády, pokračovali ve vinařství, jehož tradice sahá až ke starým Římanům.

Nejbližší římské památky – Fenékpuszta neboli Valcum

Památky z římských dob ležící nejblíže Hévízu se nacházejí v oblasti Fenékpuszta, někdejší osadě Valcum. V této osadě se kdysi nalézala římská vojenská pevnost, jejíž pozůstatky můžeme obdivovat dodnes. O pevnosti se můžeme dozvědět více, navštívíme-li Balatonské muzeum v Keszthelyi.

Kostel v městské části Egregy je jedním ze tří dochovaných kostelů z doby Arpádovců v okolí Balatonu. Přesné datum stavby kostela sv. Magdalény není známo, pravděpodobně byl však postaven kolem poloviny 13. století, přestože v písemných pramenech je zmiňován až mnohem později, v roce 1341. První patronkou kostela byla sv. Kateřina Alexandrijská. Velkoryse navržená kostelní věž je třípatrová, s dvojitými a trojitými složenými okny v každém patře. Věž je zakončena vypouklou routovou střechou, nesenou osmi dřevěnými trámy.

Stavebním materiálem kostela je pískovec, jenž se hojně vyskytuje v okolí a který odolal zubu času. V 16.–17. století byl kostel těžce poškozen, v období baroka v roce 1731 však došlo k jeho renovaci. Při té bylo naštěstí opraveno jen to nejnutnější, takže si kostel uchoval svou středověkou podobu. V rámci obnovy byly vytvořeny vnitřní i vnější dekorativní malby, došlo ke zvýšení lodi a výměně klenby. Po rekonstrukci byl znovu vysvěcen a jeho novou patronkou se stala svatá Magdaléna.

Od té doby byl kostel ještě několikrát restaurován, v letech 1860, 1912, 1964–65, 1990 a 1991 a naposledy v roce 2015. Kostel má jednu loď a přímý presbytář, jasnou prostorovou strukturu a jeho jediným dekorativním prvkem, který ozvláštňuje prostor, je řada nik u severní zdi. Pod věží se nachází fragment křtitelnice z románského období, zatímco oltář zdobí středověký konsekrační kříž.

Za zmínku stojí rovněž vnitřní výmalba kostela. Ta sice nepochází ze středověku, ale je výmluvným svědectvím architektonického bohatství kostela a úcty k formám lidového umění. Na jižní straně najdeme otevřené barokní dveře. Klenba věže byla obnovena v 18. století a je na ni napojena čtyřboká chrámová loď.

Základy věže vycházejí především z forem dřevěné architektury. Kostel v Egergyi je mimořádně krásnou ukázkou venkovské románské architektury, přísně chráněnou památkou, která za svou celistvost a stylovou čistotu zřejmě vděčí skutečnosti, že zdejší osada byla v době turecké nadvlády opuštěna a přesunula se níže do údolí. V důsledku toho kostel ztratil svůj náboženský význam a stal se pouze hřbitovní kaplí.

Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa, zastíněná platany a lemovaná lavičkami, vede na jedné straně kolem Hévízského jezera a na straně druhé kolem historických budov Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje. Tyto budovy byly postaveny v 70. letech 19. století a na počátku 20. století byly přestavěny na dvoupodlažní domy, jak je můžeme vidět dnes. 

Dům György

Byl postaven v secesním stylu v severní části města „Újtelep“ (Nová osada), založené rodem Festeticsů. Pojmenován byl po Györgyi Festeticsovi, zakladateli lázeňského města. V současné době je budovou „A“ Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje.

Dům Rákóczi

Dům byl postaven v roce 1863, ale v roce 1906, kdy byly z Istanbulu do Uher slavnostně převezeny ostatky knížete Františka II. Rákócziho, byl na jeho počest pojmenován dům Rákóczi. V současnosti slouží jako budova „B“ Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje.

Villa Ella

Vila byla pojmenována po Karole Elle, dceři Taszilóa Festeticse. V současné době je budovou „C“ Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje. Další budovou směrem na jih je restaurace a slavnostní sál. U této budovy byla hranice panství Festeticsů a jednalo se o první kamenný dům, který byl na počátku 60. let 19. století postaven k ubytování lázeňských hostů. V roce 1909 byl zvýšen o jedno patro a získal funkci „Kulturního salonu“, jenž byl neodmyslitelnou součástí tehdejších lázeňských středisek. V současné době se tu nachází slavnostní sál nemocnice sv. Ondřeje.

Dům František Josef

Dům nese jméno rakouského císaře a uherského krále na paměť toho, že v roce jeho otevření byl jeho objednavatel, hrabě Tasziló II. Festetics povýšen Františkem Josefem do knížecího stavu. Dnes je budovou „D“ Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje.

Dům Hetes (Sedmička)

Dům byl postaven v letech 1870–71 podle plánů Ference Lonkayho, architekta rodinného panství Festeticsů, a byl součástí osady „Újtelep“, kde byly domy popořadě číslovány. Odtud také jeho název. V současné době zde funguje hotel provozovaný Léčebnými lázněmi Hévíz a Revmatologickou nemocnicí sv. Ondřeje.

Dům Deák 

Dům se původně nazýval villa Tasziló podle knížete Taszilóa II. Festeticse, po jehož smrti byl na počest politika Ference Deáka přejmenován na Deákův dům.

Budovy, které už nestojí

Na břehu potoka stála již na počátku 19. století nejstarší a zároveň první budova určená k léčebným účelům, tzv. Köpölyöző ház neboli Baňkovací dům. Právě tady, v části Ótelep (Stará osada), stával hostinec Jeruzsálem (Jeruzalém) a nedaleko od dnešního vchodu tzv. Szegényház (Chudý dům) neboli lázně pro chudé. Na počátku 20. století byl starý baňkovací dům přeměněn na Jókaiho dům, za kterým byl vystavěn dům Kisfaludy. Na místě dnešních budov správy jezerních lázní na Schulhofově promenádě stála již tehdy budova ředitelství a stanice dostavníků. Pár metrů od nich se nacházel Zandlerův ústav, byly tu však také obchody a téměř proti hlavnímu vchodu do jezerních lázní byla postavena Mlékárna, zatímco z druhé strany sem doléhala tlumená hudba z malého Hudebního pavilonu. Dřívější Chudý dům se v té době již nazýval dům Csányi. Na pravém břehu potoka, na místě dnešního balneologického závodu, kdysi stávala budova velitelství četnictva a na místě Krytých lázní tenisový kurt a římskokatolická kaple. Na místě budovy Rózsakert (Růžová zahrada) fungovalo první kino v Hévízu. Další zajímavostí je, že hosté přijíždějící převážně směrem od Keszthelye, nepřijížděli do lázní alejí Festeticsů, na jejímž místě tou dobou ještě nebyla silnice, ale směrem od dnešní ulice Endre Adyho, přibližně v místech, kde promenáda ústí do parku, nalevo od vchodu do Lázeňského domu Festetics.

Po stopách Festeticsů v Hévízu

Festeticsové byli nejvýznamnějším šlechtickým rodem v Keszthelyi a okolí. Historie Hévízu je s jejich působením velmi úzce spojena, a proto není náhoda, že se na mnoha místech ve městě můžeme setkat s uměleckými díly a stavbami připomínajícími členy tohoto rodu. Málokdo ví, že jim lze vděčit i za přeměnu Hévízského jezera v lázeňské středisko a jeho rozvoj pro léčebné účely. S odvodňováním a úpravou bažin v okolí jezera započal hrabě György I. Festetics, který byl pro svou vzdělanost znám po celé Evropě. Právě po něm je také pojmenováno náměstí (na kterém se nachází i vchod do Revmatologické nemocnice sv. Ondřeje). Hraběte dále připomíná socha v životní velikosti i bronzová plastika s Braillovým písmem představující jezerní lázně a jejich bezprostřední okolí. Za následný rozvoj jezerních lázní lze vděčit dalším generacím rodu (László Festeticsovi a po něm Taszilóovi II.) Tasziló II. se mimo jiné zasloužil i o výsadbu ochranného lesa kolem jezera a vznik lesoparku, který dodnes představuje „zelené plíce“ města a je oblíbeným rekreačním cílem. Krátká příjezdová cesta do města vedoucí lesem tisovců nese jméno alej Festeticsů. Od jižního vchodu do Jezerních lázní v ulici Endre Adyho (Lázeňský dům Festetics) až k promenádě podél ochranného lesa obepínající jezero z východu pak vede promenáda Festeticsů. 

Místa spojená s rodem Festeticsů v regionu

Balatongyörök – oblíbené místo Lady Mary Hamilton, Szépkilátó (Krásná vyhlídka)

Balatonszentgyörgy – Csillagvár (hrad Hvězda, expozice, cíl výletů)

Cserszegtomaj – Vinné sklepy Festeticsů (restaurace)

Gyenesdiás – rozhledna Festetics (rozhledna, cíl výletů)

Keszthely:

• expozice zámku Festeticsů (Životní styl aristokracie, Muzeum kočárů, Muzeum myslivosti, Muzeum historických železničních modelů, Palmový dům, dům Amazon) a zámecký park,
• Balatonské muzeum,
• Historická expozice panství Georgikon,
• Zoopark Imre Festeticse,
• Pomník Helikon (park Helikon),
• Socha Györgye Festeticse (Hlavní náměstí),
• farní kostel Panny Marie, patronky Uher (krypta Festeticsů a epitafy),
• Mauzoleum Festeticsů (hřbitov sv. Mikuláše),
• Fenékpuszta: někdejší hřebčín Festeticsů a zámeček (v současné době v rekonstrukci). 
• Alej Fenyves, Újmajor (osada Szendrey), pamětní místnost Júlie Szendrey.

Vonyarcvashegy – Restaurant Festetics Helikon Taverna, vinařský a gastronomický výstavní prostor

Římskokatolický kostel Ducha svatého

Římskokatolický kostel Ducha svatého navrhl architekt János Bocskai a za podpory místních obyvatel byl dokončen za tři roky. Modrý kostel byl vysvěcen arcibiskupem Józsefem Szendim na „den devítek“, 9. září 1999. Na 5 metrů vysokém sloupu před kostelem je umístěna socha Anděla od Gergelye Gála. U vchodu do kostela stojí socha svaté Alžběty Uherské od sochaře László Martona a kousek dál od ní, na malém pahorku, díla Jenő Molnára, busta hraběte Istvána Széchenyiho a bronzový portrét svatého Štěpána, zasazený do dřevěného rámu.
Sedm věží kostela symbolizuje sedm darů Ducha svatého. Ve věžích se nacházejí celkem čtyři zvony, do nejvyšší věže ze statických důvodů zvon umístěn nebyl. Dva zvony jsou ve věžích napravo a dva nalevo. Jeden zvon vpravo nechal na počest svatého Petra ulít Dr. Béla Horváth s rodinou, zvon vlevo na počest svatého Pavla vdova Varga Imréné. Dva zbývající zvony byly na své místo přeneseny ze starého kostela.
V interiéru kostela se snoubí moderní a tradiční architektura, což podtrhuje především krásné dřevěné obložení. Kostel pojme až tisíc lidí a díky jeho dobré akustice se v něm pravidelně pořádají varhanní koncerty. Barevné vitráže odkazující na gotické formy jsou dílem hévízského umělce Endre Simona. Dvě stě let starý kříž na stěně presbytáře, původní dar kostelu, je uměleckým pokladem, který zrestauroval malíř a restaurátor Gyula Károlyi.
Bronzová socha Krista na levé straně oltáře a bronzová socha Panny Marie, patronky Uher, s maďarskou korunou na pravé straně jsou dílem László Martona. Autorem smaltovaných maleb na stěnách je László Morvay.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl postaven v letech 1994–95 podle plánů architekta Jánose Bocskaiho. Současný kostel je přístavbou dvoupatrové zvonice z počátku století. Menší zvon kostela byl ulit v roce 1905 na počest Máří Magdalény. Třetí patro novorománské věže bylo přistavěno v roce 1937, kdy byl na památku padlých hrdinů z obce Egergy ulit také větší zvon. Na plášti zvonu jsou jména 16 hrdinných vojáků padlých v první světové válce, na jejichž počest byly vedle věže také vysázeny lípy. V roce 2000 byl vedle kostela zřízen vojenský pamětní park se 70 náhrobky připomínajícími hrdiny první a druhé světové války.

Kostel, který v roce 1995 vysvětil brigádní generál a polní biskup Dr. Gáspár Ladocsi, je známý také jako kostel Fradi, protože na jeho stavbu významně přispěl fotbalový klub Ferencváros. Úzkou spojitost s klubem symbolizuje bílá a zelená barva interiéru, stejně jako pamětní koutek na pravé straně vchodu, kde jsou vystaveny dary klubu Ferencváros. Dřevořezby v interiéru kostela, socha Krista za oltářem a křížová cesta na stěnách, jsou dílem sedmihradských řezbářů. Obrazy namalovala v roce 1997 místní umělkyně Bernadett Varga.

KALVÍNSKÝ A EVANGELICKÝ KOSTEL

Kalvínská ani evangelická církev v Hévízu dlouho neměly své kostely. Od 20. let 20. století se jejich bohoslužby konaly v soukromých domech a v kulturním sále Lázeňské nemocnice nebo v malém sále zdejšího kina. V roce 1938 vytvořil architekt Bálint Szeghalmi plány na stavbu kostela, ze které však kvůli inflaci a světové válce sešlo. Současný pozemek darovalo oběma církvím zastupitelstvo města v roce 1994. Modernizací dřívějších plánů Bálinta Szeghalmiho byl pověřen architekt Mihály Zób. Stavbu podpořilo městská samospráva i církevní sbory ze zahraničí. Kostel, jehož stavba trvala tři roky, v roce 1998 společně vysvětili evangelický biskup Dr. Béla Harmati a biskup reformované církve Dr. Mihály Márkus. Červené kamenné zdi a mramorová výzdoba kostela odkazuje na maďarské kalvínské kostely v Sedmihradsku. Za pozornost stojí také vnitřní řezbářská výzdoba nebo obraz křídlového oltáře, jehož autorkou je textilní výtvarnice, umělecká tkadlena Rózsa Polgár, nositelka Kossuthovy a Munkácsyho ceny.

Zvon ve věži, který je umístěn pod otevřeným obloukem, kostelu věnoval Károly Borsos a jeho rodina. Varhany zhotovil v roce 2004 varhanář z Győru Miklós Albert. Kostel používá maďarská reformovaná i německá evangelická církev.
Ikona Matky Boží „Životodárný pramen“ – pravoslavný chrám

Nejnovější hévízský kostel je pojmenován podle ikony Matky Boží „Životodárný pramen“.

Základní kámen pravoslavného chrámu byl položen 27. prosince 2019 za přítomnosti Jeho Eminence Márka, metropolity budapešťsko-maďarského a hlavního představeného Maďarské diecéze Ruské pravoslavné církve, starosty města Hévíz Gábora Pappa a představitelů maďarského a Hévízsko-keszthelyského pravoslavného společenství.

Stavební práce byly zahájeny v roce 2020 podle plánů dohodnutých se Samosprávou města Hévíz. Chrám o rozměrech 15x15 metrů a výšce 12 metrů se buduje tradičním způsobem z cihel. Umělecky zkosené rohy vnějších zdí chrámu vytvářejí asymetrické reliéfní výklenky, které jsou mistrovskou kombinací moderních a starověkých motivů. Cibulovou kupoli věže zdobí osmiramenný pozlacený kříž.

Právo na změnu otevírací doby a ceníku vyhrazeno.

Jezerní lázně Hévíz, telefon:

+36 30 959 1002

Platí od 01.04. 2023 do odvolání.

Platnost předplatného:
předplatné na 10 hodin: platí v den zakoupení a dalších 10 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
předplatné na 20 hodin: platí v den zakoupení a dalších 20 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
* Dovolujeme si vás upozornit, že návštěvnická vstupenka neopravňuje ke koupání. V případě překročení doby pobytu se záloha ve výši 2000 HUF nevrací. Děkujeme za pochopení!
** Zálohu lze platit pouze v hotovosti.

O dalších speciálních nabídkách se můžete informovat v pokladnách a na našich webových stránkách.
Jezerní lázně Hévíz, telefon: +36 83 342 830

• Hloubka termálního jezera je 2–38 m.
• Bezplatné použití šatny (v ceně vstupného).
• V rámci vstupenky opravňující k použití wellness bezplatně zajišťujeme 1 saunovou osušku.
• Služeb wellness sekce mohou využívat pouze osoby starší 12 let!
• Děti do 6 let mají vstup zdarma.
• Záloha se vrací pouze do 72 hodin od uplynutí platnosti.
• Denní vstupenky platí pouze v daný den.
• Všechny vstupenky platí pro jeden vstup denně, kromě předplatného!
• Cena zakoupených vstupenek se nevrací!
• Právo na změnu cen a otevírací doby vyhrazeno.
• Bankomat je k dispozici během otevírací doby ve vstupní budově Schulhof.

otevírací doba

Centrální budova lázní na Termálním jezeře Hévíz
(budova „A“ a terasa „B“ = centrální krytá část a velká terasa)
bude z technických důvodů od 18. března 2025 dočasně uzavřena.

Vchody do jezerových lázní a ostatní budovy zůstávají i nadále otevřené jako obvykle.
Koupání v léčivém jezeře je nadále možné bez omezení a všechny související lázeňské zařízení jsou přístupné.

Děkujeme za pochopení!
Kontakty – informační pult jezerových lázní:
Mobil: +36 30 959 1002
E-mail: spaheviz@spaheviz.hu

Právo na změnu otevírací doby a ceníku vyhrazeno.

Jezerní lázně Hévíz, telefon:

+36 30 959 1002

ceník

Platí od 01.04. 2025 do odvolání.

Platnost předplatného:
předplatné na 10 hodin: platí v den zakoupení a dalších 10 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
předplatné na 20 hodin: platí v den zakoupení a dalších 20 kalendářních dnů, na dva vstupy denně.
* Dovolujeme si vás upozornit, že návštěvnická vstupenka neopravňuje ke koupání. V případě překročení doby pobytu se záloha ve výši 2000 HUF nevrací. Děkujeme za pochopení!
** Zálohu lze platit pouze v hotovosti.

Obecná informace

• Hloubka termálního jezera je 2–38 m.
• Bezplatné použití šatny (v ceně vstupného).
• V rámci vstupenky opravňující k použití wellness bezplatně zajišťujeme 1 saunovou osušku.
• Služeb wellness sekce mohou využívat pouze osoby starší 12 let!
• Děti do 6 let mají vstup zdarma.
• Záloha se vrací pouze do 72 hodin od uplynutí platnosti.
• Denní vstupenky platí pouze v daný den.
• Všechny vstupenky platí pro jeden vstup denně, kromě předplatného!
• Cena zakoupených vstupenek se nevrací!
• Právo na změnu cen a otevírací doby vyhrazeno.
• Bankomat je k dispozici během otevírací doby ve vstupní budově Schulhof.

Kancelář Tourinform je informační základna pro turisty přijíždějící do Hévízu. Máte jakýkoliv dotaz nebo zájem o některý z programů či akcí? Chcete si půjčit jízdní kolo nebo se zúčastnit komentované vycházky po městě? Pomůžeme vám!

Kancelář Tourinform v Hévízu se nachází na pěší zóně (Rákóczi u.) a je snadno dostupná pro pěší i motoristy. V kanceláři najdete širokou škálu informačních materiálů, jako jsou prospekty a různé publikace, ale i kalendář akcí nebo katalog ubytování.

Služby

• půjčování turistických i městských jízdních kol, dětských kol a dětských sedaček, půjčování elektrokol,
  prohlídky s průvodcem,
• prodej vstupenek (na stálé i sezónní akce a koncerty),
• registrace na pořádané programy (cyklovýlety, plavby na kanoích nebo vyjížďky na segway),
• registrace na vyhlídkové lety nad Balatonem
• bezplatné informační materiály, prospekty o Hévízu a okolí, programech a službách,
• informace o jízdních řádech autobusové, železniční i lodní dopravy,
• bezplatné sdílení knih (jednu přinesete, jinou si odnesete)
• tisk/kopírování/skenování
• úschovna zavazadel
• prodej suvenýrů

Otevírací doba a kontakt

Pondělí - Sobota: 8:30 - 17:00
Neděle: 8:30 - 13:30

8380 Hévíz, Rákóczi u. 2.
Tel.: +36 83/540-131
E-mail: heviz@tourinform.hu
GPS: 46° 47' 25.857" N, 17° 11' 19.3848" E

Jak se dostat do Hévízu

Vyrážíte-li z Budapešti, autem se do Hévízu dostanete pohodlně a rychle po dálnici M7. Cesta trvá zhruba dvě hodiny. Pokud však chcete cestou vidět také nějaké památky, vyplatí se sjet z dálnice a jet po hlavní silnici č. 71, vedoucí podél severního břehu Balatonu. Z Győru a Šoproně se do Hévízu nejrychleji dostanete po hlavní silnici č. 84 a z Pécse po hlavní silnici č. 66 až k jižnímu břehu Balatonu. Z Budapešti i většiny ostatních měst jezdí do Hévízu pravidelné přímé autobusové linky. Vlakem můžeme dojet na nádraží v Keszthelyi, odkud je to do Hévízu pouhých 15 minut autobusem. Autobusové nádraží se nachází hned vedle vlakového nádraží, takže přestup je velmi pohodlný.

Cestu autem si můžete naplánovat zde.

Park and pay in a simple and fast way with your mobile

Download the ’Hévíz Smart-parking’ app and enjoy your stay in the city!

Hévíz city waiting zones

Zones	Public spaces
I. Red	Nagyparkoló parking space (parking lot) Petőfi Sándor street Ady Endre street parking lot Széchenyi István street from Kölcsey Ferenc street to Ady Endre street
II. Yellow	Honvéd street Park street József Attila street (Honvéd street - Rózsa köz street section according to special regulations *) Széchenyi István street at the water tower (closed parking) Parking lot at Zrínyi Miklós street 1 The section of Kossuth Lajos street between Széchenyi István street and Honvéd street: you can wait free of charge in these designated waiting places without paying a waiting fee, by placing a dial, at most for the 30 minutes. On the dial you need to set the time to start parking.

The amount of the waiting fee in the designated public areas of the city of Hévíz

Zone	Fee (HUF / hour)
Zone I (red)	400
Zone II (yellow)	300

In case of waiting without bow payment, the amount of the surcharge

	I. Zone (red) Ft	Zone II (yellow) Ft
For deposits within 15 days	5.200	3.900
For deposits over 15 days	16.400	12.300

Prices include VAT. After the issued demand for payment, a handling administrative fee of HUF 3,000 will be charged, which includes administrative and postal costs. VAT is only included in the waiting fee.

Types of passes in Hévíz , their validity and prices in the waiting zone

Name of the season ticket	Rental validity period	Withdrawal zone validity	Condition of purchase	Price in HUF / year
Local residential	From purchase until January 31 of the following year	Honvéd street Park street József Attila street (Honvéd street - Rózsa köz street section according to special regulations *) Széchenyi István street at the water tower (closed parking) Parking lot at Zrínyi Miklós street 1 The section of Kossuth Lajos street between Széchenyi István street and Honvéd street Free waiting once a day in a closed parking lot on Nagyparkoló square for a period not exceeding 30 minutes Széchenyi István street from Kölcsey Ferenc street to Ady Endre street	Proof of residence in Hévíz must be provided by a document	12.000
Employee	From purchase until January 31 of the following year	Honvéd street Park street Széchenyi István street at the water tower (closed parking)	Proof of employment in Hévíz must be provided	24.000
City annual	From purchase until January 31 of the following year	In the entire area of the city (in József Attila street the section between Honvéd street and Rózsa köz street according to special regulations *)	no strings attached	210.000
Large parking lot 1/4 year old	Valid for 1/4 of the calendar from the date of purchase	Nagyparkoló parking space	I. quarter II. quarter III. quarter IV. quarter	30.000 60.000 60.000 30.000
Large parking 3 days		Nagyparkoló parking space	no strings attached	9.600
Large parking 7 days		Nagyparkoló parking space	no strings attached	19.200
Street 3 days old (yellow)		Honvéd street Park street József Attila street (Honvéd street - Rózsa köz street section according to special regulations *) Széchenyi István street at the water tower (closed parking) Parking lot at Zrínyi Miklós street 1 The section of Kossuth Lajos street between Széchenyi István street and Honvéd street	no strings attached	7.200
Street 7 days old (yellow)		Honvéd street Park street József Attila street (Honvéd street - Rózsa köz street section according to special regulations *) Széchenyi István street at the water tower (closed parking) Parking lot at Zrínyi Miklós street 1 The section of Kossuth Lajos street between Széchenyi István street and Honvéd street	no strings attached	14.400

* In József Attila street, the section between Honvéd street and Rózsa köz street (the section in front of the doctor's office with 12 parking spaces): within the paying zone, you can wait free of charge in these designated waiting places without paying a waiting fee, by placing a dial, at most for the first hour. On the dial you need to set the time to start parking. No passes are valid in these designated waiting areas.

Rental canonly be purchased for motor vehicles and three- or four-wheel motorcycles (passenger cars, mixed-use vehicles and vans, motorhomes, etc.) not exceeding 5,50 metres in length and weighing not more than 3500 kg.

The price of season tickets includes VAT.

Rewriting a pass to another vehicle is free of charge.

 

Parking fees must be paid every day from 8 am to 6 pm in Hévíz!

More information about parking zones, fees etc.:

Parking Office Hévíz

HeBi (HévízBike) – systém komunitních kol

HeBi je systém komunitních jízdních kol, která můžete po městě výhodně využívat. V dokovacích stanicích na 4 frekventovaných místech ve městě čeká na zájemce celkem 30 jízdních kol.

Kartu HeBi si můžete vyzvednout a dobít během otevírací doby v kanceláři Tourinform v Hévízu, kde ji můžete nakonec také vrátit.

Kancelář Tourinform Hévíz: Hévíz, Rákóczi utca 2. | +36 83 540 131 | heviz@tourinform.hu

Vyhlídkový vláček Dottó

Městský vyhlídkový vláček je v provozu od dubna do října. Kromě trasy zahrnující největší pamětihodnosti města se jím cestující mohou svézt i do oblíbené zábavní čtvrti Hévízu, na ochutnávku vín do čtvrti Egergy. Jízdné: Dospělí: 1000 HUF/osoba, děti: 500 HUF/osoba
Jízdní řád vláčku Dottó

Elektrický vyhlídkový autobus: E-GO
Jízdenky: 2000 HUF/osoba
Termíny jsou pouze informativní, může dojít k vynechání spoje.
Další informace o autobuse E-GO: +36 30 266 1135

Všichni ve městě usilují o to, aby si mohli pobyt v Hévízu užít bez jakýchkoli obtíží i hosté s omezenou pohyblivostí a aby mohli pohodlně využít všech služeb.

V následujícím seznamu najdete pamětihodnosti, lázně, restaurace, hotely a služby, které mohou bez obtíží navštívit nebo využít i lidé na invalidním vozíku.

Léčebné a wellnessové lázně

• Léčebné lázně Hévíz (Jezerní lázně, Kryté lázně, Lázeňský dům Festetics) – vchody, šatny, toalety, bazénový výtah na dvou místech)
• NaturMed Hotel Carbona****superior – lázeňská sekce je dostupná výtahem a disponuje bazénovým zdvihákem
• Ensana Thermal Hévíz Health Spa Hotel****superior – lázeňská sekce je dostupná výtahem a disponuje bazénovým zdvihákem a bezbariérovou toaletou

Pamětihodnosti, zajímavosti

• Kostel sv. Ducha (Modrý kostel) – Széchenyi u. 38.
• Reformovaný a evangelický kostel – Helikon u. 6.
• Kostel Srdce Ježíšova – Zrínyi Miklós u.
• Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa
• Sochy cherubínů – vchod do Jezerních lázní
• Ochranný les
• Pitné fontány – Kryté lázně a budova Rózsakert (Růžová zahrada) na třídě Královny Alžběty (Erzsébet királyné útja)
• Kino Fontana – Rákóczi u. 9.
• Farmářské trhy Hévíz – za Velkým parkovištěm
• Místa konání akcí: Sportovní hala, Deákovo náměstí, náměstí Festeticsů

Restaurace

Bezbariérové restaurace a kavárny s bezbariérovým přístupem a toaletami. Zde uvedené hotelové restaurace jsou přístupné i pro neubytované hosty.

• Restaurace Rózsakert – Rákóczi u. 17
• Brix Bistro – Rákóczi u. 16–18
• AzÉn Anyósom – Alsópáhok, Hévízi u. 13
• Ensana Thermal Hévíz Healt Spa Hotel**** restaurant superior – Kossuth L. u. 9–11
• NaturMed Hotel Carbona**** restaurant superior – Attila u. 1

Ubytování

Bezbariérové pokoje a místnosti, koridory a veřejné prostory bez schodů

• Lotus Therme Hotel & Spa***** – Lótuszvirág u. 1
• BonVital Wellness a Gastro Hotel****superior – Rákóczi u. 16–18
• Ensana Thermal Hévíz Health Spa Hotel****superior – Kossuth L. u. 9–11
• Hotel Európa fit****superior – Jókai u. 3
• Kolping Hotel**** Spa & Family Resort – Alsópáhok, Fő u. 120
• NaturMed Hotel Carbona****superior – Attila u. 1
• Ensana Thermal Aqua Health Spa Hotel**** Kossuth L. u. 13–15
• Hotel Spa Hévíz****/*** – Dr. Schulhof Vilmos sétány 1

Služby

• Kancelář Tourinform – Rákóczi u. 2
• Pošta – Kossuth L. u. 4
• OTP Bank – Erzsébet királyné útja 11
• Zala Takarékszövetkezet – Széchenyi u. 66
• Lékárna BENU – Kossuth u. 5
• Lékára Balzsam – Vörösmarty u. 14
• Lékárna Léčebné lázně Hévíz – Dr. Schulhof Vilmos sétány 1
• Veřejné toalety: za kostelem sv. Ducha (Széchenyi u. 38) a u Muzea Egregy (Zrínyi u. 130)

Užitečná telefonní čísla

Číslo tísňového volání: 112
Záchranná služba: 104
Hasiči: 105
Policie: 107

Policejní stanice Hévíz: denně mezi 6.00–18.00 hodinou (Hévíz, Erzsébet királyné utca 5.)
Tel.: +36/83/342-860, v ostatních hodinách: 107

Sbor dobrovolných hasičů Hévíz: +36 30/272-0007
Sdružení civilní stráže Hévíz pro veřejnou bezpečnost: +36 30/570-0309
Pošta: Hévíz, Kossuth Lajos utca 4

Lékárny

Lékárna Tavirózsa
Hévíz, Kossuth út 5
Tel.: +36 83/343-421; 540-023; 540-024
Otevírací doba:
pondělí–pátek: 8.00–18.00
sobota: 8.00–12.00
nedělní služba: 8.00–12.00

Lékárna Balzsam
Hévíz, Vörösmarty u. 14
Otevírací doba:
pondělí–pátek: 8.00–18.00
sobota: 8.00–13.00

Nemocniční lékárna
Hévíz, Dr. Schulhof Vilmos sétány 1
Tel.: +36 83/501 700/ 230
Otevírací doba:
pondělí–pátek: 8.00–12.00 a 13.00–15.00
sobota: 8.00–12.00

Bankomaty

OTP pobočka Hévíz
- Erzsébet királyné utca 11
- Ensana Thermal – hlavní vchod: Kossuth u. 9–11
- Úřad starosty města Hévízu: Kossuth u. 1

Hévíz és Vidéke Takarékszövetkezet (Spořitelní družstvo Hévíz a okolí): Széchenyi u. 66

Kereskedelmi és Hitelbank: Rákóczi u. 13/15