Jedinečná PŘÍRODA

Leknín, lotos, vodní růže – návštěvníci jim říkají různě, jisté však je, že růžové a fialové květy, ladně se vznášející na hladině, okouzlí každého, kdo do Hévízu přijede.

LEKNÍNY NA JEZEŘE

Flóra a fauna Hévízského jezera jsou díky teplotě a složení zdejší vody naprosto jedinečné. Některé z maďarských druhů živočichů a rostlin se vyskytují pouze tady a nejpozoruhodnější z nich je leknín.
Původním druhem v jezeře je leknín bílý (Nymphaea alba L. var. minor), který už z hladiny jezera téměř vymizel, o to hojněji se s ním však setkáváme v odtokovém kanále.
Koncem 19. století bylo provedeno hned několik pokusů o vysazení různých druhů leknínů, z nichž se zde ujal indický leknín červený (Nymphaea rubra var. longiflora). Indický leknín červený v Hévízu vysadil v roce 1898 profesor Hospodářské akademie v Keszthelyi Sándor Lovassy. Od té doby se tato rostlina stala skutečným symbolem města a dnes můžeme na jezeře i odtokovém kanále vidět hned několik jejích barevných variací.
Domovem leknínu červeného je ve skutečnosti tropická východní Indie, Bengálsko. Keříky, jejichž stonky jsou zakořeněny v bahně, nasazují v létě 50–90 listů a dorůstají délky 4–5 metrů. Květy se otevírají pozdě v noci a zavírají až druhý den dopoledne. Lekníny kvetou od června do konce listopadu a jejich květy jsou nejen esteticky krásné, ale hrají také důležitou roli při zpomalování ochlazování vody, zatímco jejich kořeny, které se rozprostírají po dně, chrání léčivé bahno. Na podzim se lekníny stahují do bahna a vyrážejí opět na jaře.

Co je třeba k tomu, aby se tropičtí živočichové a rostliny vyskytovali i v Maďarsku ve zcela přirozených podmínkách? Odpověď je jednoduchá: jezero Hévíz!

Zvláštní živočichové, z nichž se někteří vyskytují pouze v Hévízském jezeře

Kromě rostlin je velmi rozmanitá i zdejší fauna, od malých jednobuněčných organismů až po obratlovce. Jezero a jeho okolí je domovem planktonních korýšů, vodních plžů, ryb, vážek, četných druhů čeledi mandelinkovitých i zlatohlávků a motýlů. Díky velkému počtu malých organismů a ideálním přírodním podmínkám v létě i v zimě žije v Hévízském jezeře a jeho okolí také celá řada větších druhů. K těm patří například vodní ptáci, z nichž tu někteří hnízdí, zatímco jiné tu lze pozorovat pouze sezónně. Pozorovatelé ptáků se zde mohou setkat s divokými kachnami, potápkami, lyskami, vlaštovkami, jiřičkami, volavkami popelavými a volavkami bílými, kormorány malými a někdy také s labutěmi, ledňáčky a mnoha menšími zpěvnými ptáky. V termální vodě žijí ryby, užovky, žáby a korýši, kteří se velmi dobře přizpůsobili teplotě a složení zdejší vody. V jezeře se vyskytují původní i další druhy, které se sem dostaly z jiných vod nebo tu byly vysazeny. Nejunikátnějším druhem je zdejší maďarský zakrslý kapr divoký, který se vyskytuje pouze v Hévízu.
Díky různým kmenům bakterií, které v jezeře žijí, má jeho voda dezinfekční účinky. Jezero obývá také zvláštní druh mikromonospor, který byl podle místa svého výskytu nazván „mikromonospora hévízská“. Unikátní je také druh aktinomycét, jenž byl v Hévízu rovněž objeven a v celé střední Evropě se vyskytuje pouze tady.
Národním pokladem je zdejší druh drobné ryby gambusie komáří, která zde byla vysazena jedním místním zvěrolékařem na ochranu proti komárům druhu anofeles, kteří mohou přenášet malárii.

Prozkoumejte mokřadní faunu a flóru v okolí potoka s teplou vodou, vyjděte si do lesa zaběhat či zacvičit nebo si tu v příjemném chládku odpočiňte s rodinou v horkých letních dnech. Les kolem jezera je malý přírodní zázrak, jenž nabízí zpěv ptáků, ticho a čerstvý vzduch uprostřed živého města.

Ochranný les

Hévízské jezero o rozloze 4,44 ha obklopuje ze severu, západu a jihu zhruba 50hektarový les. Část druhů žijících v Ochranném lese není původní. Když se rod Festeticsů v 18. století rozhodl proměnit své hévízské panství v lázeňské středisko, začalo se s odvodňováním části bažin a budováním cest; léčivá voda z jezera byla svedena do potoků a území se začalo zalesňovat. Nejvýznamnější etapa zalesňování probíhala ve 20. a 30. letech, kdy zde byl vysazován tisovec a další dřeviny. Typické jsou dnes košaté a rozložité platany, jasany, buky, duby nebo raritní metasekvoje čínská. Samozřejmě se zde vyskytují i druhy běžné ve zdejší krajině, jako jsou habr, ptačí zob, hloh nebo líska.
Les má několik funkcí: Jednak chrání jezero před větrem, a tím pádem i před rychlým ochlazováním. Stejně tak chrání před škodlivinami v ovzduší a poskytuje stín, tlumí hluk města a v neposlední řadě také produkuje kyslík. Krom toho poskytuje životní prostor a útočiště četným druhům menších lesních zvířat. V lese kolem jezera je umístěna naučná stezka Leknín (maďarsky Tavirózsa) s tabulemi, které vám pomohou zorientovat se a seznámit se s rostlinami a živočichy, kteří zde žijí.

Emblematické stromy Ochranného lesa jsou tisovce

Typickými stromy v aleji Festeticsů, vedoucí z Hévízu, jsou tisovce dvouřadé (Taxodium distichum). Tyto krásné stromy se vzdušnou korunou, které jsou v létě svěže zelené, jsou ve skutečnosti okrasným druhem původem ze Severní Ameriky. V Hévízu je jich mnoho, protože byly hojně vysazovány v lesích kolem jezera, pravděpodobně kvůli ideální půdě a povětrnostním podmínkám. Jejich typickým rysem je, že se jejich listy na rozdíl od ostatních druhů cypřišů na podzim zbarvují do zářivě rudohnědé barvy a v zimě opadávají. Sytě zelené i doruda zbarvené koruny stromů skýtají překrásnou podívanou.

Vyhlídka v korunách stromů

Koruny stromů z výšky 6–8 metrů, zpěv ptáků a šumění stromů… to vše a ještě víc nabízí hévízská Stezka v korunách stromů, která se nachází v severní části lesa. Dojdete-li až do nejvyššího bodu na konci stezky, můžete spatřit i Hévízské jezero. Ve spodní úrovni lesa se naopak nacházejí příjemné běžecké stezky a dřevěný chodník přibližující svět močálů.