Nejlepší tipy pro pěší turistiku

1000 kroků pod širým nebem – Nejlepší tipy na běh, chůzi a jogging…

4 nenáročné turistické trasy v Hévízu

Přírodní rezervace Hévízské jezero o rozloze 60 hektarů, východní a západní Ochranný les, nabízejí příležitost k příjemným procházkám v lese. Západní ochranný les (8,8 ha) představuje mírně zvlněnou krajinu typickou pro župu Zala. Jeho výška se pohybuje mezi 115 m a 155 m nad mořem. Ještě před několika staletími tvořil souvislou plochu s egregyským lesem. Severní a východní ochranný les má dohromady rozlohu 23,1 ha. Plochá, částečně lužní oblast na tomto území je součástí mokřadu Nagyberek–Kis-Balaton–Tapolca. V některých oblastech je vrstva rašeliny silná 6–8 m.

Hévízské jezero lze obejít za 30–40 minut. Majestátní, 200 let staré platany a budovy z přelomu století na promenádě Vilmose Schulhofa, nově vybudovaná promenáda Festeticsů a východní ochranný les lemovaný tisovci nabízejí příjemnou procházku.

Po vyasfaltované cestě se můžete pohodlně procházet i za deštivého počasí a večer.

Délka: 1,5 km, Bezbariérová, Vhodná i pro rodiny s dětmi, Možnost občerstvení.


Název této trasy v originále odkazuje na slovo „berek“ (luh, niva), které znamená níže položenou, podmáčenou a hustě porostlou oblast. V dávných dobách znali bažinatý svět jen místní obyvatelé, zatímco pro cizince byla tato močálovitá oblast zarostlá rákosem skutečným bludištěm. Díky odvodňování území, provedenému rodem Festeticsů, jsou dnes Hévízské jezero a jeho břehy snadno přístupné všem. Flóra a fauna lužní oblasti představuje mimořádně vzácné a cenné přírodní bohatství nejen v maďarském, ale i v celoevropském kontextu. V teplé vodě kvetou téměř po celý rok červené lekníny indické (Nymphaea rubra var. longiflora), které do Hévízského jezera vysadil v letech 1898–1906 profesor Keszthelyské hospodářské akademie Sándor Lovassy. Žijí zde například hmyzožravé rostliny, jako například bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), která své oběti, mikroskopické živočichy, nasává pomocí drobounkých měchýřků. Pro více informací si můžete kliknutím na následující odkaz stáhnout brožuru vytvořenou Spolkem pro ochranu, rozvoj a kulturu Hévízu a Keszthelyským spolkem pro ochranu životního prostředí: vezetofuzet.pdf

Délka: tam a zpět 5 km, Bez restaurace, Vhodná pro rodiny s dětmi a návštěvníky se psy


Při příjezdu do Hévízu směrem od východu mnohé zaujme několikapatrová dřevěná rozhledna, která je zajímavá nejen svou konstrukcí, ale i svým příběhem. Rozhlednu postavil na začátku tisíciletí své milované manželce Margit tehdy již devadesátiletý zahradník a botanik Jenő Horváth. Chtěl totiž, aby jeho žena viděla Balaton, když už ne zblízka, tak alespoň z vrcholu rozhledny. Do rozhledny tak nechal speciálním způsobem dokonce i nainstalovat výtah. Rozhledna se nachází na soukromém pozemku a dříve byla veřejnosti přístupná. Od roku 2015 je bohužel uzavřena. Přesto se mnozí rádi vydávají k 31 m vysoké rozhledně, která se nachází 2,5 km od Hévízu, alespoň na procházku.

Dále po žluté značce se dostaneme do obce Cserszegtomaj. 700 m od rozhledny Margit se nachází Cserszegtomajská pramenná jeskyně hydrotermálního původu, kterou lze navštívit se souhlasem správy Národního parku Balatonská vrchovina.

Délka trasy: tam a zpět 6 km, Bez restaurace, Vhodná i pro návštěvníky se psy, bezbariérová.

 


Národní modrá turistická trasa prochází nejkrásnějšími částmi Hévízu kolem Hévízského jezera, kostela Ducha svatého, kostela Srdce Ježíšova, Egregyského muzea, vinných sklepů Egregy i kostela z doby Arpádovců. Z Hévízu stezka pokračuje okolo židovského hřbitova Karmacs, který byl v roce 2012 zrekonstruován. Naproti hřbitovu, v dolní části vinice Rezi, se nachází zbojnická čarda Gyöngyösi, ke které se dostaneme po 1,5 km cesty po modré značce. Starobylé zdi vyprávějí mnoho zbojnických historek, například o tom, jak zde zbojník Jóska Sobri tancoval se svou milou Rozi Répou. Podle jiné pověsti byli na vinici nedaleko hostince zbojníci Illés Vak a Pista Kökes přepadeni pandury a zastřeleni na útěku. Místo jejich odpočinku pravděpodobně označují dva dřevěné kříže poblíž hostince.

Délka trasy: tam a zpět 9 km, Restaurace u vinných sklepů Egregy a zbojnická čarda Gyöngyösi, vhodná i pro rodiny s dětmi a návštěvníky se psy

 

Tipy na rodinné procházky v okolí Hévízu


Půl hodiny jízdy autem od Hévízu se nachází Malý Balaton (Kis-Balaton), evropsky unikátní mokřadní biotop v Národním parku Balatonská vrchovina. 1,6 km dlouhá naučná stezka na ostrově Kányavári, nazvaná Potápka roháč, představuje na 15 informačních tabulích typické ptactvo Malého Balatonu. Často zde můžeme pouhým okem nebo dalekohledem zahlédnout volavku bílou (Edretta alba), husu velkou (Anser anser), volavku vlasatou (Ardeola ralloides), volavku stříbřitou (Egretta garzetta), kolpíka bílého (Platalea leucorodia) nebo bukače velkého (Botaurus stellaris).

Na ostrově je možné s povolenkou rybařit, ale pro aktivní odpočinek tu najdeme i sportovní hřiště a rozhlednu.

Délka trasy: okruh 1,6 km, vhodná pro rodiny s dětmi, návštěvníky se psy, možnost grilování a bufet


Po pouhé půlhodině jízdy od Hévízu můžete objevit jedinečnou přírodní „stavbu“, Bazaltovou ulici, která začíná v dosud fungujícím čedičovém lomu v obci Vindornyaszőlős. U turistické značky „S“ označuje naučnou stezku pták na bílém pozadí. Jedinečný přírodní útvar v Maďarsku, nacházející se na vrchu Kovácsi, je jedním ze 7 divů župy Zala a přísně chráněným územím Národního parku Balatonská vrchovina. Zvláštní kamenné útvary z popraskaných čedičových sloupů, které se v důsledku skluzu hornin odlomily od okraje, tvoří chaotický svět. Tím, jak vítr odnášel zpod čedičové vrstvy písek, obrovské bloky vulkanické horniny začaly svisle praskat a naklánět se. Mezi sloupy o výšce 5–15 metrů se skrývají zajímavé morfologické útvary, jako jsou jeskyně a různé dutiny. Stezka, která je pojmenována po významném, předčasně zemřelém ochránci přírody Ferenci Buruczkym, přibližuje na 10 informačních tabulích geologické, botanické a zoologické hodnoty oblasti, ale třeba také to, jak číst stopy zvěře.

Délka trasy: tam a zpět 4 km, Bez restaurace, vhodná pro rodiny s dětmi a návštěvníky se psy


Podle výzkumů slavného keszthelyského vědce a muzeologa Dr. Bély Darnay-Dornyaiho vytryskl první horký pramen Őshévíz zhruba před 2 miliony let na vrchu Meleg poblíž hradu Rezi. Vrch Meleg (Teplý vrch) získal své jméno podle toho, že v zimě, kdy byla okolní krajina pokryta sněhem, sníh v blízkosti vulkanického horkého pramene vždy roztál. Druhým místem vývěru pramene je pramenná jeskyně v Cserszegtomaji, zatímco asi před milionem let se objevila sirná termální voda i na vrchu Biked u Hévízu a později na vrchu Dobogó. Dnešní Hévízské jezero vzniklo stejně jako Balaton před 20–22 tisíci lety v důsledku pohybů zemské kůry.

Turistická trasa Národního parku Balatonská vrchovina vede přes nejpozoruhodnější krasové útvary vytvořené termálními vodami. Výchozím bodem je ulice Kőhát v centru Cserszegtomaje. Cestou odtud ke skále Csóka-kő po značce S+ můžeme vidět řadu malých jeskyní a děr vytvořených horkými vodami. Skála Csóka-kő (Kavčí kámen) získala své jméno podle kavek, které hnízdily v jejích těžko přístupných dutinách. Za viděnou stojí Kígyóvári-szikla (skála Hadí hrad), Függő-kő (Svislý kámen). Po levé straně za hájovnou Csornakúti vede značka K+ směrem na Rezi. Pokud nechcete dělat tak velký okruh, můžete se u hájovny otočit a po 3 km se cestou údolím Csornakúti dostanete opět do Cserszegtomaje.

Délka trasy: 10 km, bez restaurace, vhodná pro rodiny s dětmi a návštěvníky se psy

 


Jeskyně Csodabogyós v Balatonedericsi se nachází půl hodiny jízdy autem od Hévízu. Jeskyně Csodabogyós, v překladu jeskyně Zázračných bobulí, je pojmenována podle pichlavého, stále zeleného keře s červenými bobulemi. Tento keř středomořského původu se rozšířil na prosluněných svazích Keszthelyských vrchů. Jeskyni je možné navštívit pouze po předchozí domluvě s průvodcem z Národního parku Balatonská vrchovina. Během zhruba hodinové prohlídky je třeba počítat i s úseky, kde je nutné plazit se a lézt. Národní park poskytuje kromě helmy a čelové lampy s vysokou intenzitou světla také jeskyňářský oblek. Jeskyně bohatá na krápníky je jednou z největších jeskyní v oblasti Bakony. Po návštěvě jeskyně je možné pokračovat v túře bez průvodce po zelené značce k jeskyni László Jukucse a skalnímu jícnu Sipos a poté se vrátit po červené a zelené značce zpět do Balatonedericse, jenž byl naším výchozím bodem.

Túra s průvodcem, Délka: 5 km, Čas: 3 hodiny + 1,5 hodiny návštěva jeskyně, Převýšení: 300 m, Bez možnosti stravování, Vhodná i pro děti: 10+

Máte-li zájem o návštěvu dalších jeskyní, můžete si vybrat mezi dvěma dalšími extremnějšími túrami pod vedením společnosti A.G. Explorer Turisztikai Kft., která je ve smluvním vztahu se správou Národního parku Balatonská vrchovina.


Nedaleko obce Gyenesdiás, vzdálené od Hévízu pouhých 15 minut jízdy, leží oblíbené místo pro pikniky Nagymező. I když můžete na Nagymező vyjet i autem, vyplatí se vydat se z centra Gyenesdiás po žluté značce na Nagymező a pak dále několikaminutovou oklikou po značce K∆ rozhledně Festetics. Od lesního hřiště na Nagymező vás dovedou značky S+ a S∆ dále k rozhledně Berzsenyi, odkud se nabízí 360° panoramatický výhled na celý západní konec Balatonu. Přes rašeliniště Tüskés vede žlutá značka k legendami opředené jeskyni Vadlánlik. Podle místní legendy se tu v lesích potulovaly bosé divoženky, jejich jediným oděvem byl šátek ovázaný kolem pasu, ňadra jim zakrývaly dlouhé vlasy a jejich zpěv podobně jako zpěv sirén lákal mladé rybáře na vrch Lásky (Szerelem domb) v Balatongyöröku. Průrva Vadlánlik vznikla stejně jako další průrvy v Keszthelyských vrších větrnou erozí a na konci 19. století byla místními obyvateli využívána jako tajná palírna.

Trasa: kancelář Tourinform, Gyenesdiás – Jókai u. – Lom (S) – Nagymező – rozhledna Festetics (K∆) – Lesní hřiště – Pető-hegy, rozhledna Berzsenyi – rašeliniště Tüskés – Vadlánlik – Dolomitová naučná stezka – kříž Fénykereszt – socha Panny Marie, Kesellő – Bem u. – Darnay u. – Jókai u. – kancelář Tourinform, Gyenesdiás, Délka túry: 11 km, Čas: 3,5 hodiny, Převýšení: 410 m, Vhodná pro rodiny s dětmi i návštěvníky se psy


Okolí Szépkilátó (Krásná vyhlídka) zaujalo už staré Římany, kteří pod vyhlídkou postavili vilu a vodu získávali z pramene, který je dnes známý jak Římský pramen. Po překonání značných výškových rozdílů můžete v rámci této túry navštívit rozhledny Bél-Mátyás a Batsányi, pokochat se pohledem na svědecké vrchy obklopující tuto část Balatonu a vychutnat si nádherné panorama z různých úhlů. Trasa: Parkoviště Szépkilátó – (P) – sedlo Garga – (S∆) – rozhledna Bél Mátyás  – (S∆) – naučná stezka Pele – (S) – (P+) – (P) – (P) –vrchol Bise-kő – (P∆) – rozhledna Batsányi – (P∆) – Szépkilátó

Délka túry: 7 km, Čas: 4–5 hodin, Převýšení: 250 m, Možnost občerstvení u vyhlídky Szépkilátó, Vhodná pro rodiny s dětmi i hosty se psy

Výstupy na hrady

Na dolomitovém skalnatém ostrohu vrchu Meleg stojí zřícenina hradu Rezi z konce 13. století. Staviteli hradu byli pravděpodobně Apor a Lukács z rodu Péczů, kteří v letech 1292–1307 vlastnili i stejnojmennou ves. Od 14. století byl majetkem rodu Gersei-Pethő, jejíž majetková situace se však do roku 1571 výrazně zhoršila. Nedostatečně střežený hrad ve špatném stavu byl proto zničen, aby nepadl do tureckých rukou. V listině z roku 1592 už je hrad Rezi zmiňován jako zřícenina. Archeologický průzkum hradu zahájilo v roce 2000 Ředitelství muzeí župy Zala. K hradu Rezi se dostanete pěšky z obce Rezi po národní modré stezce nebo po modré značce označující hrad. V roce 2014 byla otevřena naučná stezka Hrad Rezi, která začíná u viničního lisu na modré značce v obci a cestou na hrad Rezi na 11 informačních tabulích v několika jazycích přibližuje ptactvo a zvířata, lesní dřeviny i zdejší geologii.

Délka trasy: tam a zpět 6 km. Bez možnosti stravování, vhodná pro rodiny s dětmi i návštěvníky se psy.


Zřícenina středověkého hradu Tátika se nachází na 413 m vysokém čedičovém kopci v Keszthelyských vrších. Kdysi tu stály dva hrady. Název Tátika pochází od stejnojmenného rodu, jenž byl prvním vlastníkem hradu. Po tatarském vpádu v roce 1248 byl Dolní hrad rodu Tátika zabaven a předán biskupu Zlaudusovi. Biskup na základě zkušeností z tatarského vpádu nepovažoval Dolní hrad Tátika za dostatečně bezpečný, a proto nechal na vrcholu kopce postavit nový, větší kamenný hrad. Později se hrad stal majetkem rodu Gersei Pethő. V důsledku prohry v bitvě u Moháče v roce 1526 a následné turecké expanze uložili okolní šlechtické rody, paulínské kláštery a františkáni z Keszthelye na hradě Tátika své cennosti a poklady, jejichž hodnota údajně přesahovala sto tisíc zlatých forintů. V roce 1538 dobyl hrad veszprémský biskup a tamní poklady prostě a jednoduše ukradl. Hrad poté ztratil na významu a v roce 1589 byl přepaden, dobyt, vypleněn a vypálen tureckými nájezdníky. Na začátku nového tisíciletí zde byly provedeny archeologické vykopávky a restaurátorské práce, takže turisté, kteří sem zavítají, si dnes mohou prohlédnout zachovalé části středověké zříceniny. Za obcí Zalaszántó směrem na Sümeg se můžeme snadno napojit na Národní modrou stezku, která nás zavede až ke zřícenině hradu Tátika. Odměnou za vydatné stoupání na 413 m vysokou bývalou sopku nám bude nádherné panorama, které si můžeme vychutnat na vrcholu.

Délka trasy: tam a zpět 5 km. Vhodná pro rodiny s dětmi i návštěvníky se psy, bez možnosti stravování.

Turistická mapa Keszthelyských vrchů ke stažení

Turistická mapa regionu ke stažení