Tárolt adatok:
cím: Pozoruhodné objekty
lead:
tartalom: + 1 Ve městě se na každém kroku, téměř v každé ulici, setkáváme s pouličními díly a sochami. V parku u lázeňského jezera najdeme skupiny soch, známé jako „hévízský park soch“, kde jsou vedle sebe umístěny i busty 3 významných osobností maďarské literatury. Na zdi zimních lázní se nachází 13 pamětních desek nejvýznamnějších osobností, které se ve zdejších lázních léčily. Korzo Dr. Viléma Schulhofa (čti Šulhof -a) Promenádní ulice Radnice Kostel z doby Árpádovců Kostel Ježíšova srdce Římskokatolický kostel Ducha svatého Kostel kalvinisticko - evangelický Filmové divadlo Fontána Bufetová řada Egregyské (čti egreď-ské) vinné sklepy Hrob římského vojáka Rumiště s římských dob Hévizské farmářské trhy Cherubíni Korzo Dr. Viléma Schulhofa (čti Šulhof -a) Korzo vede kolem části parku s jezerními lázněmi. Korzo Dr. Viléma Schulhofa vede od „zimních lázní” na konci promenádní ulice a ústí u hlavního vchodu jezerních lázní. Platany stíněné, lavičkami obroubené korzo je na jedné straně lemováno budovami, postavenými v sedmdesátých letech 19. století, přičemž každý dům má svou zvláštní historii. Promenádní ulice Rákócziho (čti Rákóciho) ulice slouží po celé své délce také jako promenáda. Spojuje Széchényiho (čti Séčéniho) hlavní ulici s korzem Dr. Viléma Schulhofa. Na začátku promenády se nachází kancelář Tourinformu, na pravé straně od ulice Széchenyiho, kde Vás po celý rok očekávají s nabídkou veškerých programů v okolí, turistickými informacemi, možností pronájmu kol atd. Cestou po promenádě směrem k jezerním lázním najdete butiky, kavárničky a cukrárny. V půli promenádní ulice je náměstí Dr. Karla Molla staršího s fontánou. Za ní bronzovou sochou Karla Molla v životní velikosti. Karel Moll je „otcem” lázeňské zátěžové léčebné metody, kterou vyvinul v padesátých letech minulého století. Radnice Budova radnice je jednou ze stavebních pozoruhodností tohoto města. Naleznete zde Městský úřad, konferenční a divadelní sál v jižním křídle s kapacitou pro 200 osob, která slouží pro vědecké, kulturní a jiné akce. Kostel z doby Árpádovců Hévíz je malé město, přesto se pyšní hned čtyřmi kostely, každý v určitém stavebním slohu. Nejdelší historií se může chlubit kostel z éry Árpádovců, tedy pocházející ze 13. století. Najdete ho v městské části Egregy (čti Egreď). Přesné datum zbudování kostela není známo, pravděpodobně jej postavili okolo padesátých let 13. století, a první písemná zmínka pochází z r. 1341. Kostel je jedním ze tří dochovaných kostelů z té doby Kostel Ježíšova srdce Na cestě směrem k vinárničkám stojí kostel Ježíšova srdce, mnohými také nazývaný „zelený kostel”. Jeho zvonice byla postavena počátkem 20. století, kostelní loď pak byla dobudována v letech 1994 - 95. Věž je v neorománském slohu. Římskokatolický kostel Ducha svatého K nebi se tyčící modré věže nejmodernějšího a nejnovějšího kostela jsou dobře viditelné už od začátku hlavní ulice, která do města vede. Tento kostel Ducha svatého stojí oproti radnici a pojme až 1000 věřicích. Jeho sedm věží představuje sedm darů Ducha svatého. Uvnitř kostela se snoubí moderní architektura s tradicemi. Díky dobré akustice je vhodný také na pořádání varhanních koncertů. Kostel kalvinisticko - evangelický Jako čtvrtý musíme připomenout kostel který očekává věřicí v ulici Helikon. Filmové divadlo Fontána Filmové divadlo Fontána najdeme na promenádní ulici v centru Hévízu. V současnosti poskytuje hodnotnou relaxaci ve dvou sálech - jeden je velký pro 104 diváků a od ledna 2012 je i druhý minikinosál s kapacitou 7 osob. Pro pořady je charakteristická spojitost filmových dní s kulturními událostmi města. Muzejní sbírky „Muzeum” Hévízu je na promenádní ulici. Budovu poznáme lehce podle plastiky keramika Jana Németha „Zřídlo”, představující neustále se obnovující léčivé zřídlo a střídání ročních období. Tato nepřetržitá obnova je charakteristická i pro programy Muzea Příležitostné výstavy: Představují se význační domácí i mezinárodní umělci a průmysloví výtvarníci v rámci jak samostatných tak i skupinových nebo komorních výstav. Muzeum očekává své návštěvníky také při různých vzdělávacích a tematických akcích. Velký úspěch má čtvrtletně pořádaný seriál představování národností. Stálé výstavy v Muzeu: Historie města Hévíz Památky lázní Hévíz Bufetová řada Vedle velkého parkoviště, budovy v ul. Séchényiho vytváří „nákupní bulvár”. Mezi obchody zde nalezneme i dárkové prodejny s motivy hévízu, nebo předměty potřebné pro rekreaci či plavecké potřeby Po večerech pak často zvou návštěvníky na zábavu při živé hudbě a na programové večeře. Egregyské (čti egreď-ské) vinné sklepy Hévízská čtvr" Egregy je známá gastronomická oblast. Od centra města jsou vinné sklepy vzdáleny pohodlnou procházkou pouhých 25 minut. Po večerech se naplní vinné sklípky a hospůdky. Po lázeňských procedurách znavení hosté zde mohou nabrat síly příjemnou večeří nebo ochutnávkou vín, dokonce i v doprovodu živé hudby. Kromě typických maďarských jídel mohou ochutnat také jídla mezinárodní kuchyně na otevřených terasách, v hospůdkách, nebo v náladových sklípcích. Hrob římského vojáka Hrob římského vojáka nebo jinak pozdněrománský cihelný hrob najdeme ve hévízské městské čtvrti Egregy. Hrob je postaven z cihel pomocí nepáleného vápna. Byl nalezen úplně zachovalý při zemních pracích v roce 1925. Nálezy v hrobce jsou datovány do období vlády římského císaře Konstantina II. Našly se zde přezky, spony, železné nože, císařské peníze a samozřejmě i kosterní ostatky jednoho římského vojáka. Rumiště s římských dob Už dávní Římané objevili a využívali hévízské jezero. Svědčí o tom i rumiště s římských dob na konci ul. Atilla které bylo do r. 2011 úplně obnovené. Pozůstatky římské vily ze skoré doby císařské byly objeveny v r.1931, pak v letech 2001 až 2003 poblíž otevřeli budovu Villa rustica, postavenou koncem I. století. Hévizské farmářské trhy V úterý, ve čtvrtek a v sobotu se prostor za velkým parkovištěm naplní prodejci, připomínajíc atmosféru tržnic dob minulých. Hévizské farmářské trhy nabízejí svým zákazníkům kvalitní a chemie prosté produkty přímo od pěstitelů. Cherubíni Hlavní vstup k termálnímu jezeru Hévíz je hlídán dvěma cherubíny, které nechala vytvořit rodina Festeticsů na přelomu 19. a 20. století, přičemž obě sochy jsou velmi podobné těm pocházejícíh od rodiny Zsolnayů v Pécsi. Draka pocházejícího ze lva a orla lze také nalézt v oficiálním erbu městečka Hévíz. Cherubíni sloužili bohům v mytologii starých Semitů. Stáli před branami a bránili dané místo proti démonům. Jejich vyobrazení byla vyryta do kamenů královských palácovitých bran nebo kostelních bran, a proto je pravděpodobné, že i z tohoto důvodu je nechala rodina Festeticsů vyrobit. Pověst praví, že jestliže někdo prochází mezi dvěma cherubíny bez lásky v srdci, cherubíni promluví. Podle jiného příběhu nikoliv cherubíni, ale měděný kohout umístěný na jedné z lázeňských věží začne mluvit, pokud někdo opustí město bez lásky. Nicméně ani jedna z těchto legend nebyla nikdy potvrzena.
title:
description:
címkék: ;Hévíz;
fókusz kulcsszó:
szinoníma címkék: